The chaos beginns

7. července 2015 v 20:29 | Markéta
A bylo to tu zase... Pátek. Párty. Trapná pártyv nebelvírské společenské místnosti. Byla to nuda. Byla to slušňácká párty, bylo to ubohé. A Harry měl plné zuby ubohosti. Seděl v koutě s rukama zkříženýma na prsou a zamračeně pozoroval svoje spolužáky, kteří vypadali, že se baví, Harry ale nechápal, jak je to možné. Zezačátku mu možná přišlo vzrušující, že mohou pořádat párty i jindy než po vyhraném zápase, v Bradavicích vůbec zavládla po pádu Voldemorta radostná nálada a oslavovalo se téměř pořád, teď se ale cítil otrávený, znuděný a znechucený. Měl chuť zažít něco nového, vzrušujícího, dobrodružného. Možná by se rád poprvé v životě opil. Musel odsud vypadnout. Prudce se zvedl a se zaťatými pěstmi mířil nahoru po schodech.


"Harry, kamaráde, kam se řítíš?" zastavil ho Ron, který se Seamusem soutěžil v chytání zlatonky, podle Harryho to byla jedna z nejstupidnějších her na světě.
"Panebože, Rone, potřebuju si odskočit," řekl otráveně a protočil oči. Ron a Mia ho neustále hlídali a úzkostlivě pozorovali, jako kdyby se měl každou chvilkou nervově zhroutit. Harrymu to lezlo na nervy, přesto vždycky když na ně byl zlý si to později vyčítal. Vyběhl rychle do ložnic a horečně přemýšlel. Chtěl vypadnout někam ven, někam, kde se pobaví, kde zažije něco bláznivého, jenže kam? Sedl si na postel a v duchu probíral svoje možnosti. Vzpomněl si, že slyšel zmijozelské mluvit o jakémsi klubu v Prasinkách. Mohl by se ho pokusit najít, měl by být někde v postranní uličce za Prasečí hlavou.
Harry neváhal a začal se připravovat. Musel se převléct, vzal si upnuté černé tričko, nekřesťansky drahé džíny, které mu Mia koupila v Londýně a pročesal si vlasy. Venku už bylo chladno a tak si přes sebe přehodil svoji nejlepší bundu, byla černá a ladila mu s tričkem. Harry si uvědomil, že takhle nemůže projít přes společenskou místnost, všichni by se ho vyptávali, kam jde tak nastrojený. To ho taky štvalo, kdykoliv se hezky oblékl, všichni na něho potutelně mrkali a mysleli si, že má rande. Přehodil přes sebe neviditelný plášť a kradl se po schodech dolů. Harry si pomyslel, že tohle bude problém, spousta lidí, žádný prostor. Začal se opatrně protahovat kolem všech spolužáků k otvoru a občas do někoho vrazil, ale nikdo ho neobjevil. Harry spěšně otevřel portrét a za ohlušujícího ticha vyběhl ven. Celá nebelvírská místnost ještě chvilku zůstala vyděšeně zírat na nebelvírský vchod, Ron s Miou se po sobě ustaraně podívali.


Harry ze sebe shodil neviditelný plášť ihned jakmile seběhl do Velké síně a uložil ho do nejbližšího výklenku. Brána byla otevřená, vyšel na pozemky a přemístil se do Prasinek před prasečí hlavu. Byl rád, že ředitelka výrazně omezila bezpečnostní opatření, nebylo jich koneckonců potřeba. Harry prudce dopadl na zem před špinavým hostincem a rozhlédl se kolem sebe. Netušil, jak klub najde, když už si pomale začínal zoufat, uslyšel dunivou hudbu. Zběsile se mu rozbušilo srdce. Tohle zní jako zábava. Brzy ho jeho sluch dovedl přímo před klub. Na dveřích bylo napsáno Polyjuice club a zevnitř se linula mámivá hudba. Zhluboka se nadechl a strčil do dveří, sešel po schodech dolů do sklepních prostor a prošel dalšími dveřmi, ve kterých zůstal ohromeně stát. Skrze kouř viděl červeně nasvícený parket a ze všech stran zněla hlasitá hudba, kterou Harry neznal. Potlačil nutkání se rozkašlat, mnout si oči a zacpat si uši. Odhodlal se a vykročil směrem, kde tušil bar. Sedl si na barovou stoličku a objednal si ohnivou whiskey. Otočil se a rozhlédl se, na parketu se svíjeli páry v těsném objetí, dokonce zahlédl dva vášnivě se líbající muže a s ruměncem na tváři se otočil k baru. Dorazil jeho drink a Harry se spěšně napil. Tušil, že jakmile se trochu opije, nebude tolik nervózní a možná si to tady i užije.
Další půlhodinu seděl na baru a vypil další dvě whiskey, řekl si, že už stačilo a začal se rozhlížet po baru, jestli by nenašel někoho, koho by vyzval k tanci. Ano, normálně by nikdy netancoval ani za milion galonů, ale po těch třech whiskách mu to přišlo jako skvělý nápad. Zatímco upřeně pozoroval svoje okolí a bloudil očima po všech těch tvářích, vynořil se z tančícího chumlu lidí blonďatý kluk a zamířil k Harrymu. Malfoy. Harry začal panikařit, co když ho pozná, co když se mu vysměje. Otočil se tváří na druhou stranu a slyšel, jak Malfoy zakřičel "ještě jednou" na barmana. Ucítil slabý závan drahé kolínské a něco, co se zdálo být kouřem z cigarety. Barman se vrátil s Dracovou objednávkou a donesl automaticky i whiskey pro Harryho a strčil skleničku přímo před něj, tím upoutal Dracovu pozornost. Harry věděl, že ho Malfoy pozoruje a možná ho i poznal. V duchu si několikrát nadal do srabů a odhodlaně se otočil. Vedle něho stál Malfoy opřený o barový pult, mezi rty měl cigaretu a na sobě měl bílou neskutečně těsnou košili, kterou měl nedbale rozepnutou. Harry sjel nevěřícně pohledem k džínám, které měl Malfoy na sobě. Tyhle džíny by měly být nelegální.

Tenhle kluk se vůbec nepodobal Malfoyovi, jakého Harry znal v perfektně střiženém černém obleku s perfektně upravenými vlasy a nenávidějící všechno mudlovské.
"Malfoyi," pokynul hlavou blonďákovi vedle něho, hned jakmile se vzpamatoval z jeho vzhledu. Draco vypadal silně zaskočený a zíral na Harryho jako na přízrak.
"Wow, přivolejte Věštce, Malfoy nemá slov," pronesl se škodolibým úsměvem Harry. Nechtěl dát před najevo, že se bojí a je nervózní. Malfoye jakoby Harryho slova probrala a nasadil zpět svůj arogantní úšklebek a vystrčil bojovně bradu.
"Pottere, nečekal bych tě tady, jaktože nejsi se svými nohsledy?" Harry čekal kletbu nebo urážku, proto ho Dracova reakce překvapila. Rozhodl se, že řekne pravdu.
"Musel jsem vypadnout," řekl a napjatě čekal, co Malfoy na to. Jakoby Harryho upřímnost byla pozvánkou k rozhovoru, vyšplhal Draco na barovou stoličku vedle Harryho a nonšalantně potáhl z cigarety.
Draco (Draco?!) ho upřeně pozoroval a Harry se necítil dobře.
"A kde máš ty svoje nohsledy?" zeptal se, aby odvedl pozornost, ale hned by si nejradši ukousl jazyk. Draco se zamračil a Harry věděl, na co myslí. Byl u toho, když Crabbe umřel.
"Promiň, nechtěl jsem, neuvědomil jsem si - ," snažil se vykoktat omluvu, ale Draco mávl rukou a přerušil ho.
"To je jedno, neomlouvej se, já vím, že to nemyslíš zle," zůstal ale zahleděný před sebe. Harry chtěl říct něco, čím by Draca rozveselil, i když sám nevěděl, proč mu na tom záleží. Možná se mu až teď spojily v hlavě všechny ty okamžiky, kdy mu Draco pomáhal, perné okamžiky v Malfoy Mannor, kde Draco mohl jediným slovem podepsat jeho rozsudek smrti, ale neudělal to. Podruhé mu zachránil život, když mu pohotově hodil hůlku v boji s Voldemortem. Harrymu najednou přišla jejich vzájemná rivalita směšná. Možná toho bude později litovat, ale natáhl ruku a bratrsky Draca poplácal po zádech. Malfoy se po něm překvapeně otočil a vytřeštěně na něj zíral.
"Pottere, co s tebou se děje..." řekl najednou Draco a jeho hlas zněl sametově, potáhl z cigarety a zamyšleně přitom Harryho pozoroval. Harry nervózně polkl a visel pohledem na Malfoyových smyslně přivřených očích. Tohle bylo divné, vypadalo to skoro, jako kdyby s ním Malfoy flirtoval?! Harryho domněnky se vzápětí potvrdily, protože blonďák típl cigaretu a vstal.

"Zatančíš si?" natáhl k Harrymu svoji elegantní ruku a šibalsky na něj mrkl. Harry byl v šoku, nevěděl, jestli je dost opilý na to, aby zvládl tancovat s Malfoyem. Ale on chtěl! Zvedl se a přijal nabízenou ruku.
Když se jejich ruce spojily, Harry ucítil, jak jeho tělem projelo vzrušení. Tohle bylo nové, bylo to vzrušující a neznámé. Draco ho vedl směrem k parketu a když došli na místo, kde bylo trochu volného prostoru, otočil se na Harryho a nastala trapná chvíle ticha. Draco chvíli zkoumal jeho výraz a asi zahlédl něco jako svolení, protože chytil Harryho za boky. Harry nemohl dýchat, nemohl myslet, stál jako přikovaný. Draco si povzdechl a vzal Harryho ruce, položil si je kolem krku a vrátil své do původní polohy na Harryho bocích, strčil koleno mezi Harryho nohy a začal se vlnit v rytmu androgynního hlasu, který zněl klubem. Harry byl ale stále naprosto stuhlý šokem, nedokázal zpracovat to, co se dělo. Draco se k němu přitiskl a Harry ucítil omamnou vůni cigaret smíchanou s pánskou voňavkou.
"Uvolni se, Pottere," zůstal k němu přitisknutý a Harry si dovolil nepřemýšlet nad tím, že je to divné, zvrhlé, zakázané a prostě dělal, co chtěl on, ne to, co chtěli ostatní. Cítil Dracův dech vzadu na krku a jeho koleno se otíralo o Harryho rozkrok. Harry si začínal plně uvědomovat, že ho to vzrušuje. A nejen to. Cítil hebké blonďaté vlasy na své tváři, horký dech ovíval jeho ucho a Dracovy ruce ho pevně objímaly. Draco musel cítit, že je Harry vzrušený, protože se od něj odtáhl a překvapeně na něj koukal. Harry předpokládal, že něco znechuceně pronese a odejde, ale dnešní večer byl plný překvapení. Dracův pohled se stočil na Harryho rty. Harry věděl, o čem uvažuje, v očích jeho tanečníka se mísila touha a nerozhodnost. Než se Harry nadál, jejich rty se spojily, nikoliv ve váhavém polibku na zkoušku, ale Draco ho políbil divoce, vášnivě, až surově. Teď už měl Harry skutečný problém dýchat, ale to bylo v tuhle chvíli nepodstatné.


Bylo to dychtivé, nešikovné, vášnivé, dokonalé. Harrymu se točila hlava a nevnímal nic jiného než Dracovy rty a jazyk. Když se od sebe odtáhli, pozoroval ho blonďák jakoby ho viděl poprvé v životě.
"Skleničku?" nabídl a lascívně si olízl rty. Harry přikývl a nechal se zavést k baru, připadal si jako loutka bez vlastní vůle, jako by ho blonďák zhypnotizoval. Posadili se na svá předchozí místa a Draco jim něco objednal. Zapálil si cigaretu a opřel si hlavu. Zadíval se na Harryho.
"Netušil jsem, že kouříš," ukázal Harry na cigaretu v sevření štíhlých prstů.
"Je toho hodně, co netušíš," prohlásil Draco záhadně. Harry toužil vědět víc, zažít víc...
"Například?" mrkl na Draca pobaveně. Tahle hra ho začínala hodně bavit. Dorazily jejich drinky a Draco zvedl svoji skleničku, aby si připily, Harry nedůvěřivě pozoroval zelenou tekutinu uvnitř, ale rozhodl se, že Dracovi věří. Obrátil do sebe celý obsah skleničky a příšerně se rozkašlal. Draco se rozesmál a poplácal ho po zádech.
"Například, to, že piju absinth," odpověděl se smíchem.
"Sakra, to je síla," vzpamatoval se Harry. Neměl Dracovi za zlé, že se mu smál, sám se bavil. Bylo jim dobře. Harrymu bylo dobře... Draco se na něj v jednu chvíli zkoumavě zadíval a vypadalo to, že se odhodlává něco říct.

"Nechtěl by sis dát skleničku u mě v pokoji?" Harry vyprskl to, co měl v puse. Draco se zasmál. Harry na něj udiveně zíral.
"Co na mě koukáš, jako bys viděl ducha?"
"Promiň, to jen, že - nečekal jsem - ehm - pozvání k-," Harry zrudl až za ušima.
"Pottere, ty zvrhlíku. Jdeme?" zvedl se a Harryho nenapadlo nejít. Přemístili se spolu před vstupní bránu. Vešli dovnitř a Draco se na něj vrhl, přimáčkl ho ke zdi a hladově ho líbal. Harry byl nejdřív překvapený, ale brzy se vzpamatoval. Draco ho začal tlačit směrem ke zmijozelskému sklepení aniž by přerušil polibek. Když přišli ke vchodu do zmijozelské společenské místnosti, Draco zašeptal:

"Vznešenost." Po pár dalších nešikovných krocích ve vzájemném objetí se ocitli v Dracově pokoji. Harry si jen stačil pomyslet, že závidí Zmijozelským jejich komfort, než se ocitl na posteli. Draco vypadal jako zbavený smyslů a sundával Harrymu bundu. Harry si přestával být jistý, že se tohle ubírá směrem, který je schopen zvládnout. Draco očividně věděl, co chce, ale Harry ještě nikdy s nikým nespal a nechtěl být opilý a nechtěl být nejistý. Tohle bylo moc rychlé. Když mu Draco sundal tričko, vyděšeně vyskočil na nohy, popadl svoje tričko a vyběhl z Dracova pokoje. Běžel, dokud nebyl u neviditelného pláště, který přes sebe přehodil a opřel se o stěnu. Namáhavě oddechoval a snažil se uklidnit. Tohle bude ještě zajímavé.
 


Komentáře

1 Makkakonka Makkakonka | Web | 8. července 2015 v 13:26 | Reagovat

Ahoj!
Nová povídka? To je super! :) Prvně jsem si myslela, že to bude jednorázovka, ale jestli jsem to správně pochopila, je to kapitolovka. Vidím, že se ponese v trochu jiném duchu než ty předešlé. Alespoň ze začátku. Nevadí mi to, jsem spíše ráda. je to takové... odlehčující, ale možná se pletu. Jak se bude vše vyvíjet je zcela v tvých rukách. :)
Začíná to velmi zajímavě :D Abych byla upřímná, vždy se mi v povídkách celkem příčí Draco - kuřák, a v podstatě nejen Draco. Ale co. :)
Mám ráda povídky zasazené do období po válce, takže s tímhle jsem naprosto spokojená. :) Jak jsem si všimla, ty se ve svých povídkách většinou držíš toho, že Draco Harrymu hodil hůlku, že? :)
Mám pocit, že postavy zde jsou trochu OOC, ale nemám s tím problém. Pokud budou věrohodné, tak proč ne.
No, rozhodně by mě zajímalo pokračování. Také by mě zajímalo, jestli šlo Dracovi jen o sex, nebo ne.
Povídka si mě získala, stejně jako všechna tvoje Drarry díla. Takže přeji hodně zdaru při psaní! Už se těším na nový díl kterékoliv povídky :)
M.

2 Markéta Markéta | E-mail | Web | 8. července 2015 v 14:19 | Reagovat

Ahoj, Makkakonko,
jojo...nová povídka. I já jsem si myslela, že to bude jenom jednorázovka, ale nakonec jsem zjistila, že já prostě jednorázovky neumím, nevešlo by se mi vše, co chci říct ani na dvacet stran. U téhle povídky je zvláštní, že naprosto přesně vím, jak to bude dál a jak to skončí. :) Je opravdu odlehčující, nebude tak depresivní. Podle mě se právě to cigárko k Dracovi prostě hodí. Nejsem vůbec proti kouření, proti cigaretám, podle mě je kouření občas fajn, ne každej den, ne dvacet denně. Celkově se držím v povídkách všech drarry momentů - v malfoy mannor, házení hůlky, komnata nejvyšší potřeby etc. Protože ráda propojuju knihy a filmy s povídkami samozřejmě za účelem, aby působily reálně. Snažila jsem se, aby kluci nebyli OOC, ale pokud jsou, nevadí :)Komu o co je se dozvíme dál. :)
Díky za komentář, udělal mi radost.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama